Napětí mezi Západem a Ruskem dosáhlo nového vrcholu. Spojené státy americké v rámci podpory Ukrajiny povolily použití raket dlouhého doletu ATACMS k útokům na cíle hluboko v ruském území. Tento krok však Moskva označuje za vážnou hrozbu, která by mohla vést k vypuknutí třetí světové války. Ruský senátor Vladimir Džabarov, místopředseda výboru pro mezinárodní záležitosti horní komory parlamentu, varoval, že reakce Ruska bude tvrdá a okamžitá.
Rozhodnutí USA mění dynamiku konfliktu
Střely ATACMS, které mají dolet přes 300 kilometrů, umožňují Ukrajině zasáhnout cíle daleko za hranicemi bojové linie. Tento krok podle analytiků představuje změnu strategie USA, které dosud kladly důraz na omezenou podporu Ukrajiny, aby se vyhnuly přímé konfrontaci s Ruskem. Američtí představitelé však tvrdí, že rozhodnutí o dodávkách těchto raket bylo přijato v reakci na eskalaci ruských útoků, včetně masivních raketových náletů na civilní infrastrukturu v ukrajinských městech.
Kritici však upozorňují, že tento krok může být vnímán jako přímé zapojení NATO do konfliktu, což by mohlo vést k nevratné eskalaci. Prezident Vladimir Putin už dříve varoval, že použití západních zbraní proti ruskému území povede k adekvátní reakci Moskvy. „Tímto krokem Západ přestává být zprostředkovatelem a stává se přímým účastníkem konfliktu,“ uvedl Putin během zářijového projevu.
Mezinárodní reakce: Rozdílné názory mezi spojenci
Západní státy jsou v otázce dodávek zbraní Ukrajině rozdělené. Zatímco Spojené království a Francie údajně rovněž zrušily omezení pro použití svých střel dlouhého doletu SCALP a Storm Shadow, Německo se k podobnému kroku zatím neodhodlalo. Naopak Polsko rozhodnutí USA přivítalo s tím, že jde o odpovídající reakci na údajné zapojení severokorejských vojáků do konfliktu na straně Ruska.
„Pouze tvrdá reakce může zabránit dalšímu ruskému násilí,“ uvedl polský ministr obrany během nedávného summitu NATO. Polsko dlouhodobě podporuje dodávky nejmodernějších zbraní Ukrajině a považuje je za klíčový prvek v obraně před ruskou expanzí.
Riziko třetí světové války: Moskva hrozí protiúderem
Na ruské straně však podobné kroky vyvolaly vlnu kritiky a hrozeb. Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, prohlásila, že „západní země hazardují s osudem světa“ a že dodávky takových zbraní budou považovány za útok na suverenitu Ruska. Moskva opakovaně varovala, že podobné kroky by mohly vést k přímému střetu jaderných mocností.
Senátor Džabarov zašel ještě dál, když uvedl, že pokud budou tyto zbraně použity proti strategickým cílům na ruském území, Rusko nebude váhat nasadit své vlastní prostředky dlouhého doletu. „Pokud Kyjev použije tyto rakety na ruském území, odpověď bude okamžitá a ničivá,“ prohlásil.
Diplomacie na bodu mrazu
V této situaci se diplomacie zdá být zcela paralyzovaná. Válka na Ukrajině, která začala v roce 2022 jako regionální konflikt, se nyní proměnila v klíčový geopolitický problém, do něhož jsou nepřímo zapojeny všechny světové velmoci. Navzdory několika pokusům o mírová jednání je mezi oběma stranami stále hlubší propast.
Generální tajemník OSN António Guterres nedávno apeloval na obě strany, aby se vrátily k jednacímu stolu a hledaly řešení, které by zabránilo další eskalaci. „Svět si nemůže dovolit další globální konflikt,“ varoval Guterres během svého projevu na Valném shromáždění OSN.
Závěr: Křehká rovnováha na pokraji katastrofy
Současná situace na Ukrajině je ukázkou, jak snadno mohou neuvážené kroky vést k nevratným důsledkům. Povolení používání raket dlouhého doletu sice může posílit ukrajinské obranné schopnosti, ale zároveň výrazně zvyšuje riziko přímé konfrontace mezi NATO a Ruskem. Jak se konflikt dále vyvíjí, je zřejmé, že svět stojí na křižovatce – a jakékoli rozhodnutí přijaté v následujících měsících může ovlivnit nejen budoucnost Evropy, ale i celého světa.